Největší a tvrdá zkušenost

Nevím, jestli jsem uvedla, že jsem do ledna 2014 ještě pracovala. Když jsem byla už těhotná, chtěla jsem si rozjet malý obchůdek- bazar s oblečením. Říkala jsem si, že se budu na mateřské nudit :-) Chtěla jsem, aby mi hlava fungovala i na jiné věci než základní potřeby dítěte. Ze začátku to šlo to poměrně dobře, dokud jsem neporodila a nemusela zaměstnat prodavačku. Shánět pracovní sílu je poměrně těžké. Když hledáte někoho, kdo by vám vedl váš obchod, byl zodpovědný, spolehlivý a zároveň dobrý prodejce, musíte ho umět i dobře zaplatit, což u rozjíždějícího obchodu moc nešlo. Musela jsem tedy mnoho času trávit v obchodě s Norinkou. Byla malá, takže tím ještě snad moc netrpěla. Spala mi v šátku nebo usnula v autě. Čím dál víc jsem cítila, že bych na ni potřebovala víc času a že nedělám věci, které bych pro ni udělat chtěla.

I když to bylo velmi náročné a dalo by se říci čím dál náročnější, protože jsme obchod rozšířili, potřebovali jsme větší reklamu a mnoho dalších věcí, nechtěla jsem to vzdát. Obchod byl komisní a prodávali jsme tedy věci, které lidi už nepotřebovali, ale byly stále krásné, jako nové a taky značkové. Nechtěla jsem lidi zklamat tím, že bych to vzdala, protože v Praze málokde najdete takové služby. Je to práce s lidmi, která je občas velmi náročná a vlastně se tolik ani nevyplatí jako mít normální obchod. Mne to ale bavilo, naplňovalo. Měla jsem v rukou nádherné kvalitní drahé věci, které jsem ráda prodala někomu dalšímu, kdo z nich měl radost..

Pak se stala asi ta nejhorší věc a možná pro nás i ta nejlepší.. vykradli nás. Jelikož jsme obchod rozšířili o jednu místnost, která byla původně garsonka, vedlo do obchodu nové nezajištěné okno. Museli jsme ho tedy nejdřív zajistit, aby nás pojišťovna pojistila. Díky špatné domluvě s majitelem, který musel vše chválit, nás bohužel vykradli dřív než se to stihlo pojistit...

Úplně náhodou mi pak do ruky přišla knížka " Muž, který chtěl být šťastný". Je to asi nejlepší kniha o smyslu života, co jsem kdy četla. Nebo mi to přišlo až poté, co se mi zhroutil můj sen a přišli jsme s Ondrou o spoustu peněz a investovaného času. Začala jsem přemýšlet o tom, co vlastně chci dělat a co je důležité dělat. Konečně jsem si uvědomila, že peníze opravdu nejsou to důležité v našem životě. Pak jsem si znovu přečetla i "Alchymistu" a najednou jako bych četla něco, co jsem si přečíst měla. Teď a po této zkušenosti. Člověk zjistí význam takovýchto knih opravdu až tehdy, kdy to potřebuje..aby našel novou naději.

Určitě jsem se svým vlastním obchodem mnoho naučila. Poznala spoustu nových zajímavých lidí- stylistů, modelek, fotografů, lidí z novin. Měla v rukách nádherné neopakovatelné modely.. ale teď přišel čas na něco úplně jiného, nového. Moje nová etapa je Norinka. Navíc bychom chtěli s Ondrou minimálně 3-4děti. Kéž se nám tento sen splní a jsme dobrými rodiči. V životě nejsou důležité peníze, ale vztahy, zkušenosti a to být šťastný.

Byla jsem u jedné kartářky a ta mi řekla, že by mě viděla spíš v obchodu s bylinkami nebo dětském bazaru:-) Jedna esoterička mi řekla, že budu mít okolo sebe dobré lidi, kteří mě budou mít rádi a to je důležité. Tak uvidíme, co bude..