Blog o naší úžasné rozrůstající rodině, našich zážitcích, pokrocích a názorech

pondělí 8. ledna 2018

Běla

     Čas utíká jako voda. Běle bylo o svátcích pět měsíců a já bych se ráda ohlédla zpátky na to, co všechno umí a co už všechno zažila.
   
Holčička nám krásně roste a prospívá, ve čtyřech měsících vážila (asi celkem nadprůměrných) 7kg. Brzo jí budu muset pořídit pleny vel. 4 :-) Má krásné tvářičky po tatínkovi. Od narození je velký spáč, bývá vzhůru tak 1,5hod-2 hod a pak chce zase spát.

      Bělunka teď už krásně chytá hračky, umí se pohybovat, nejčastěji válením sudů a taky že se na zádech odřáží nohama. Začíná si povídat. Ruce má neustále v puse a všechno zkoumá jazykem :-)

Začala jsem s příkrmy, taky protože se už měsíc snažím dostat z nachlazení. Spoustu dní strávila Běla se mnou v posteli, kde nás často přepadávaly naše kočky, které ji mají buď tak rády nebo tak žárlí, že lezou zásadně do její postýlky, do lehátka, do autosedačky.. Bělunka kočku chytá a snaží se jí "ochutnat"a kočka si nechá vše líbit..


     

jedna z našich postelových párty v posteli :-)





Co vše už Bělunka za svůj krátký život zažila? 

     Ve dvou měsící jsme celkem nečekaně podnikli cestu autem do Lotyšska na výstavu jejího pradědečka významného lotyšského divadelního architekta Johanna Brehmse, cesta trvala díky dětem a psovi :-) skoro 24 hodin, ale Bělunka ji zvládla určitě nejlíp, protože skoro celou cestu spala. Spinká ráda v šátku i v kočárku. Byla tedy už u moře, i když na koupání bylo ještě studené.
     Asi týden na to jsme jen Běla a já vyrazily na ne tak šťastnou cestu letadlem na Ukrajinu na pohřeb její prababičky z dědovo strany. Letadlo z Ukrajiny nedorazilo a měli jsme tedy 4hodiny odklad letu, let 2 hodiny, 3 hodiny cesta autem z Borispolu do Korosteni. S sebou jsem měla jen šátek a na zádech batoh. Pohřeb, hostina, seznámení s příbuznými babičky, které jsem znala jen z fotek, návštěva druhé babičky a dědy, rychlý nákup dárků na tržišti a cesta zpátky. Z Korosteni jsme jely vlakem do Kieva, kde jsme se setkaly se sestřenkou. Kievem jsme jezdily autobusem, pak hodinová cesta busem na letiště a zpátky domů. Běla zvládla vše skvěle, všichni v letadle ji obdivovali a někdo si s ní i hrál :-) V Kievě jsme měly štěstí, že jsme zastihly koncert na letišti- vojenský orchestr hrající na starý tradiční ukrajinský strunný nástroj a zpívající národní písně. Nádhera.

     Jako nejmenší člen, který musí zatím vždy tam, kam jde maminka byla s námi na všech hudebních setkání, kde táta hraje na basu :-)

Minulý víkend jsme byli i na našem letošním prvním plese (spíš "srandaplese"). Ples začal celkem bzry, asi už v pět hodin :-) kdy dorazila většina zúčastněných, Bělunka tancovala a bavila se celkem asi 2hodiny, zbytek prospala, ale byla zaručeně jednou ze senzací večera (kromě Franze Josefa a V.I.Lenina :-))
Ples se konal v podkronoší a jelikož v chatě, kde jsme spaly, bylo asi tak 5 stupňů, spalo Bělunce moc hezky, spala 8hodin v kuse! :-D  (Jinak se v noci stále nepravidelně budí, většinou si ji pak nechávám v posteli a snažím se nevnímat a nepočítat, kolikrát se vzbudí.)





   To jak Bělunka roste můžeme srovnávat i s jejími nejlepšími kamarády- sousedkami Františkou a Teou (o 1 měs. starší), bratránkem Filipem (o 1 měs. mladší) nebo Mikulášem (syn O.bratránka, o 1,5starší). Shrnuto- krásný plodný rok 2017 :-)