Pokroky s nočníkem

Tak myslím, že už se můžeme konečně pochlubit, že si Nori (v roce a 3/4) začala říkat, že chce na nočník!! Po dlouhé době vyptávání a vysvětlování, co je "lulu" a co "kaku", řekne, že chce lulu a vykaká se :-) Je fakt, že se teď intervaly mezi "čůráním" docela dost prodloužily, ale ještě stále ho úplně vychytané nemáme.
Teď experimentuju s tím, že jí nechávám spát bez plínky.. Přes den už skoro pokaždé a přes noc už delší dobu sleduju, že má ráno plínku suchou, takže dnes jedeme poprvé naostro.

Doma běhá Nori bez kalhot, aby si uvědomila, kdy se jí opravdu chce, ale sem tam mi udělá potopu (naštěstí ne na koberec v ložnici). Často se jí ptám, ale Ondrovi si většinou už řekne sama. Když pak sedí a kaká, nejradši si čte, docela to trvá, ale sama vždy říká, že ještě kaká, je u toho děsně roztomilá.. Občas chce s nočníkem i jezdit :-D ..což jí zakazuju.

Látkovky už nepoužívám, protože se to nevyplatí prát, když je jich tak málo..

Jsem zvědavá, co udělá změna prostředí po stěhování a co narození miminka.. 

Kam s dětmi, když je zima I.

V tomhle počasí někam vytáhnout Nori je umění, největší problém nám dělá převlékání. Buď se nechce obléct nebo svléct. Nejdřív nechce ven, pak nechce domů. Klasika.

I. Obchodní domy a centra 

Přemýšlela jsem, kam vyrazit v takovémhle počasí. Nemám moc ráda nakupování, asi taky protože jsem moc náročná :-) a nemůžu nikdy najít, to co hledám, ale nákupní centra (obzvlášť ta odlehlejší a prázdnější) se občas bezvadně hodí na dovádění na odrážedle. Na Zličíně se Nori proháněla a obdivovala fontánu, v Šestce mají často různé zajímavé výstavy, je tam velká dětská prolézačka a obří tobogán, který vede z prvního parta, bezva jsou i košíky v podobě autíček (viz foto) a v Butovicích jezdí dětský vláček, který Nori neskutečně dlouho dokázala honit na odrážedle..

 Všude jsou také samozřejmě různá autíčka a vláčky za 10-20kč, na které nechci vyhazovat peníze, ale Norince stačí si v nich jen posedět.

 II. Dětské herničky
V Praze je spousta Mateřských center, která nabízí i tzv. HERNY, což znamená, že můžete přijít a hrát si za nějaký poplatek. Nejblíž máme Školku a jesle U Hrošíka, tam stojí hodina 35kč, ale je to pouze v úterý od 16-18hod, protože jinak je tam školka. Dál jsme vyzkoušely Komunitní centrum Kampa, kde je herna každý den od 9:30-18hod a nebo nabízí centrum různé kurzy a přednášky. Hernička byla moc fajn, stojí 50kč na 3 hodiny, výhoda takových heren, kde je normálně i hlídání dětí, je že si můžete přinést vlastní svačinu a pití a nikdo si vás tam jinak moc nevšímá.

III. Kavárny s dětským koutkem

Třetí možností jsou kavárny a restaurace, které mají dětské koutky. Na ententýky.cz je spousta tipů. Z vyzkoušených můžu doporučit. Kafe Kakao (viz foto), kousek od Nám. Míru, kde mají výborné dorty a slané koláče a poměrně příjemný dětské koutek, kde mají knížky, mašinky, autíčka a plyšáčky.

  

Dál máme vyzkoušeno Crosscafe na Strossmayerovo nám, kde je nevýhoda, že vchod do dětského koutka je za rohem a je do něj vidět pouze od jednoho stolu..  Dál restauraci U dobré myšlenky, (viz foto) kde je přímo dětský pokojík. Mají tam moc hezké hračky, se kterými se Nori jen těžce loučila a nabízí denní menu i v sobotu, kde si polévku nabírá každý sám a může jí sníst 3 talíře.. 

Vyzkoušeli jsme i restauraci Vinohradský parlament, kde mají také oddělený dětský koutek. Není tam moc hraček, ale jsou tam prolézačky a kuličky a jako bonus mají hlídání o víkendu zdarma :-) 

Mimo Prahu opět Zámeckého Hada v Dobřichovicích. 

Tahle fotka je z cukrárny na Nám. Míru, doporučuji kvůli výborným dortům a hlavně domácí zmrzlině, která je podle mě nejlepší v Praze :-) Bez dětského koutku, ale v létě tam zase rády vyrazíme.

Chystáme se vyzkoušet ještě Cukrárnu u Prokůpků ( Dříve asi Baby cafe) a Nudného otce, což máme tak asi nejblíž..ale každopádně je vždy lepší vyrazit někam ještě s někým jiným:-) Takže nemoci, fuj, držte se dál!

Nori a pokroky

Mrzí mě, že nemám čas zapsat si každou hlášku, co Nori řekne, ale před několika týdny se v mluvení děsně rozjela. Ráno mě vždy dostane tím, že zašeptá: "Pst, táto, jdeme piškoty s joogutem? Jdeme krtečku? Hopi dolů, táto. Jdeme za mámou." A mně pak řekne: " Mámo, já jsem tady! Tady dolů, pojď" a ukazuje mi, kde mám slézt z postele (samozřejmě většinou už před šestou ráno, kdy se jí marně snažíme vysvětlit, že budeme ještě spát).
Ráno nedá ani ránu bez několika dávek krtečka. (Slepička, Vrtulník a Lalala) Zatímco nedávno byla jejím favoritem víla Amálka, kterou má na prostírání. Jenže těch je na youtube jen asi 6 dílů, takže už je zná nazpaměť, ale stále jimi nepohrdne. Občas jí pustím i Mášu a medvěda nebo klasické večerníčky (které jí zatím moc neba, protože jí ba jen to, co zná)

Nejvíc roztomilý je asi tón, jakým vše říká. Fakt si to musím víc psát. Zaručeně po vás ale vše opakuje.. Takže se rozjelo i "ježiš maijá"(ode mě to teda nemá). Její oblíbené zkomolené slovo je : kakáček (kočárek nebo kartáček na zuby) říká: "Hačí do kakáču." (čili do kočárku) Když něco chce, říká: "Chceš? Chceš krtečku. Chceš vidět kačenky? Chceš šůšu?"..

Nori stále miluje knížky, dokáže jimi listovat dlouho. "Čte" si sama před spaním. Zatím si nenechá něco "přečíst", chce si jen prohlížet a popisovat obrázky. Oblíbené knížky jsou se zvířátky a teď jsme v knihovně objevili "Ilustrovanou přírodu", kde jsou kytičky, stromy, ptáčci.. (pozná spoustu ptáků: datla, sojku, labuť, káně, .. a samozřejmě spoustu zvířat, i když některé dost dlouho ignorovala a nechtěla "o nich mluvit" :-)) Taky miluje básničky, nejen ty lidové (Šel Janeček na kopeček, Žába skáče po blátě, Kolo kolo mlýnský, ale i od Hrubína a Trnky "Říkej si se mnou" , které jí čtu (: Máma pere drum drum drum, Zdálo se mi zdálo, mám kuliček málo, Kominíku, proč jsou bos?)..ty a další umí už částečně z paměti.

Máme taky knížku s mini piánkem s lidovými písničkami. Dokáže podle obrázku nebo i melodie uhodnout písničku, která tam je a kus i zazpívat. Nejradši má: Ovčáci čtveráci a Prší, prší. Jednou ráno zazpívala z fleku: Halí belí, koně v zelí nebo Skákal pes..koukala jsem, jako blázen :-D

Objevily jsme modelínu z Tchiba. Ne že by něco tvořila, spíš ráda ničí, ale moc jí baví. Pořád si ráda maluje, je schopná se celá počmárat (nechtěně) a nejraději má fixy (dávám jí jen zvýrazňovače, protože nejsou tak výrazné :-D a jsou tlusté.)

Obecně má spíš odmítavé období, kdy nechce moc poslouchat, vše háže na zem. Tu a tam dostane záchvat, že něco nechce dělat. Nejradši by se pořád koukala na videa (Krtka) :-)

Už se těším, až bude lepší počasí a budeme si zase víc hrát venku..

Zaznamenali jsme další pokroky s nočníkem. Několikrát si sama řekla, že chce "lulu" nebo "kaku". Obecně ji na nočníku spíš baví sedět, což je pozitivní. Hodně se jí ptám, jestli nechce na nočník nebo jestli zrovna nekoná něco do plínky.. Když to jde a nečekám nějaký masakr, dávám jí pořád látkové plínky.

Nové hlášky: "Tytyty mámo, zlobíš." (míněno, že se zlobím na ni a zvedá u toho ukazováček :-) "Sundáme bundu, sundáme boty, sundáme: čepici, nákrčník, šálu, svetr.." (chce všechny navigovat, ať už přijdeme někam nebo někdo přijde k nám) "Zapneme šlofíček" (knoflíček) "Napálíme fíčku" (zapálíme svíčku)

Cvičení PILATES- nejen pro těhotné

Cvičit se má samozřejmě kdykoli- v jakémkoli věku a stavu. Každé cvičení prodlužuje život, vypouští endorfiny a pročistí hlavu, protože na nic jiného nemyslíte a cítíte se po něm lépe.
Od 10let jsem tancovala a musím říct, že tento druh pohybu budu vždy preferovat. Vlastně jsem si ani sama neuvědomovala, jakou mám kondici a rozsahy, i když posilování, které bylo součástí tréninku mi dávalo zabrat :-) Ale když tancujete, vlastně ani nevíte, že posilujete a protahujete si celé tělo.. Ani mé rozsahy nebyly vždy ideální, ale byly doby kdy jsem udělala "provaz" i "rozštěp" (nevím, jak to napsat :-D ), vykopla nohu k hlavě,.. Měla jsem i baletní průpravu, učili nás členové baletního souboru jihočeského divadla. Ale tyhle časy jsou teď tytam. Nemám ani fyzičku, ani se nedotknu rukama země při natažených nohách. (a to ne proto, že mám bříško)

Když jsem čekala Norinku a přestala tancovat, zkusila jsem cvičební metodu PILATES. Když jsem byla ještě v kondici, říkala jsem si: " Co to je? Vždyť je to jednoduché, to zvládám levou zadní" Jenže s omezeným pohybem a přibývající váhou se zdála být zdánlivě jednoduchá cvičení čím dál těžší. Kamarádka fyzioterapeutka mi řekla, že je pilates jednou z nejlepších cvičebních metod pro lidi, které bolí záda, ale i pro nastávající maminky, protože se zaměřuje na posílení pánevního dna, které dostane u porodu zabrat.

Mám i tu výhodu, že Ondrovo maminka je cvičitelkou pilates a žákyní zakladatelky pilates v Čechách Renaty Sabongui (která cvičí především na pražské taneční konzervatoři).

Teď, když čekám druhé miminko, mám na cvičení vlastně zase o něco méně času a je pro mne ještě náročnější, ale po každém cvičení se cítím výborně. Díky zkušenostem vím, co si můžu dovolit a když se cvičí něco, co nezvládnu, dělám si svoje cviky.

Vyzkoušela jsem teď i cvičení na míči v A-centru, které se zaměřuje na cvičení pro těhotné a maminky S DĚTMI, tzn., že si můžete přijít zacvičit i když máte miminko a nikoho to neruší, protože je to základní myšlenka tohoto centra- dítě jako součást vašeho života. Navíc nabízí A-centrum různé specializované přednášky pro těhotné i zodpovědné rodiče. Cvičení na míči trvalo celkem 2 hodiny, ale v první polovině lekce byl prostor na otázky ohledně porodu, dětí, výchovy..čehokoli. Nakonec jsme si zacvičily a zazpívaly i s dětmi.  Velmi doporučuji.

Navíc doporučuji nejen pro těhotné video-cvičení na www.fithall.cz.  Registrace je zdarma. Cvičení pro těhotné je roztříděno podle trimestru.

Šťastný a veselý nový rok!

Letošní svátky jsme oslavili opět v rodinném kruhu. Na Štědrý den jsme rozbalovali dárečky s mojí maminkou, sestrou a jejími dětmi a večer zase u Ondrovo rodičů i se švagrem Martinem, švagrovou Hankou a synovcem Járou. Jako každý rok byl Ježíšek možná až moc štědrý :-) Dle mého názoru nejsou dárky až zas tak podstatné jako to, být v pohodě a s těmi, koho máte rádi. Proto jsme také víkend před Vánoci jeli za tátou do Vodňan a setkali se se starými přáteli v Budějovicích..

Mimo jiné dostala Norinka dětskou koloběžku Mini micro ( i se sedátkem pro nejmenší), dřevěné sáňky, dřevěné kostičky, celou ZOO od Dupla, vkládací obrázky, knížky (hned první dárek byla rozbalená knížka a ta ji zabavila skoro na celý zbytek večera :-) , nádhernou ručně pletenou vlněnou šálu, kalendář s jejími oblíbenými dravci ( ojel, sova, káně.. :-) ) svoje vlastní miminko s doplňky :-)  Myslím, že je Nori pořád ještě moc malá na to, aby pochopila o čem všem tohle bylo. Nerozumí ani pojmu "jestli dostala dáreček", ona si je zvyklá většinou jen "půjčovat" :-) Ale moc ji bavilo zapalování svíček, rozbalování čokoládových ozdobiček (které jí naštěstí nechutnaly, stejně jako cukroví).. Kapr jí chutnal, jako všechny ryby, ale salát nechtěla ani zkusit

Po svátcích jsme vyrazili za kamarády do Nové Paky pozdravit první (i když vlastně už druhý) sníh. První setkání se sáňkami a sněhem vzala dost nedůvěřivě, myslím, že se jí nelíbilo, že je jí zima :-D

Dál jsme pokračovali do Jizerských hor, do Bedřichova, kde bylo krásně a bohatá sněhová nadílka. Ondra omylem vyklopil Norinku ze saní, když ji táhl nahoru k chatě, chudinka padla obličejem přímo do prašanu a nedůvěra v sáňky zesílila. Na chatě bylo fajn, i když tam s námi nebyly žádné další děti a oba pejskové se k dětem moc neměli. Nori si s tím ale nelámala hlavu a čistý horský vzduch ji uspal už v sedm. 

Druhý den byl budíček v sedm, celá chata spala, my si hráli a pak jsme po dopoledním rodinném spánku vyrazili na oběd do Lesní chaty. Nejdřív nás čekal výšlap nahoru od chaty k silnici, kdy jsem si zase nadávala, že jsem doma zapomněla kšandy, protože si zimní kalhoty přes bříško už nezapnu, ale pak už jsme se s Noni vezly s kopečka dolu do Bedřichova na saních. To se jí moc líbilo. 

Všude v restauracích bylo touhle dobou plno, v Prezidentské se den předtím stály fronty na stůl, tady to nebylo o moc lepší. Naštěstí jsme chytli stůl hned u dětského koutku. Na tohle místo jsme zamířili schválně kvůli místnímu oslíkovi, který byl teď v zimě náramně hladový. Chodil tedy ke každému příchozímu a zkoušel, zda není k jídlu alespoň jeho bunda.     

 

Dál jsme se vydali malým okruhem po běžkařské trati, na které byla dálnice sportovců všeho věku, zpátky na chatu. Nori se vezla v saních, osvědčil se zimní fusak, do kterého jsme si celou schovali, ale spát se jí nechtělo. I když jsme ji položili, stále koukala. Pak chtěla posadit a v jednom výmolu ji O.zase nečekaně vyklopil..to už chtěla do nosítka. Do chaty jsme dorazili už skoro za tmy, byla to krásná procházka. 

Druhý večer už se nás na chatě sešlo skoro dvacet a dál pokračovaly každovečerní oslavy, které už byly náročnější, protože se Nori začala budit hlukem. Musím přiznat, že jsem nečekala, že by to bylo s partou mladých bezdětných lidí jinak, ale jsem ráda, že jsme i tuhle výzvu zvládli. Myslím, že i pro ostatní byla Norinka příjemné zpestření. Příští rok už bude v téhle partě o pár dětí více :-)

 Na Silvestra jsme jeli do Dobřichovic. O. maminka slaví narozeniny. Užili jsme si poslední den sněhu, konečně postavili sněhuláka (v Jizerkách byl jen prašan) a nakrmili kachny. Půlnoc Nori zaspala.
 

Rok 2015 bude pro nás plný velkých změn. Nejenže čekáme druhé miminko, ale za dva měsíce se budeme stěhovat do nového domečku. Těšíme se!! 

Přejeme všem krásný nový rok, plný pohody a příjemných změn..k lepšímu. 

Jdu na krátko..

...Tento článek jsem schválně napsala již 27.9.2014, ale zveřejňuji později..

Většina lidí si myslí, že když kojíte, není možné otěhotnět. Ve skutečnosti se říká, že nesmíte spoléhat ani na to, že žena nemá periodu. Každá jsme jiná, můžeme otěhotnět kdykoli. Znám maminky, které otěhotněly po šestinedělí, znám takové, co kojily své dítě déle než dva roky, neměly menstruaci a přesto otěhotněly. Já jsem Norinku kojila poměrně často, periodu jsem dostala, když jí bylo 14 měsíců přesně před našim výletem do Chorvatska:-) ..a otěhotněla jsem s prvními plodnými dny.

Řekla jsem Ondrovi, že až budu těhotná, půjdu "na ježka".

Proč? Mám ráda změnu. Nikdy mě dlouho nebavil stejný účes. Řekla jsem si, že chci jednou v životě zkusit, jak budu vypadat :-) Myslím, že výsledek nebyl špatný. Mnoha lidem se to líbí. Ondrovi moc. Já si připadám jako úplně jiný člověk. Myslím, že člověk na to musí mít odvahu. Myslím, že za vás mluví to, jak jste ostříhaní, jak jste oblečení.. Je to váš první dojem před lidmi. Ostatní si o vás dělají názor..

Už jsem nakrátko skoro 2 měsíce, roste to poměrně rychle. Zatím je mytí a sušení vlasů stále příjemné. Čepice jsem letos začala nosit dřív :-) Těším se, až to bude delší a dělší- teď to vlastně stále bude změna a zábava.

Co se týče mých pocitů z těhotenství. Druhé těhotenství mne seznámilo s nevolnostmi a únavou. Bylo nutné jíst častěji po menších dávkách. Také mám mnohem dřív vidět bříško. Je teď pro mne čím dál těžší nosit Norinku do 4.patra, ale alespoň už je schopna sama sejít.

Nemám už tolik času myslet na to, že jsem těhotná. Teď jsem ve 3.měsíci, na konci 1.trimestru. Asi budu rodit zase v Motole, i když tam bohužel nemohou malé děti, což by znamenalo skoro nevidět Norinku..


25.12. konečně mám čas to dopsat:-) Vlasy už mám o něco delší, viz foto. Jsem na konci 2.trimestru. Bříško roste, Norinka je stále těžší, ale už jsem překonala tu nejhorší únavu z těhotenství, kdy jsem musela každou volnou chvíli spát.
Když byl Norince rok a 7 měsíců, přestala jsem kojit, ale stále jí zůstala závislost na prsou:-) ..aspoň si sáhnout:-D Nejdřív jsem kojení omezovala a pak jí už nedávala, vždy jsem se snažila odvést její pozornost jinam, na jídlo nebo hračku. Ztěžovala mi to její nemoc, rýma.. Nori pije stále jen vodu, takže umělé mlíko do ní není možné dostat..
Začala lépe spát, i když se budila v šest. Ale přes oběd začala spát déle. V jídle je pořád vybíravá.. Přibrala jsem zatím cca 8kg, což je víc než v 1.těhotenství, ale to se dalo čekat, nemám čas tolik cvičit a cítím, že svaly mám ochablé.
Teď o svátcích se zase trochu nacpu, ale jsem šťastná a veselá..

Bio stravování

Na rovinu..
V dnešní době plné upravovaných jídel, kde se tady něco odebere ( např."nízkotučné" ) a tu něco zas přidá (vitaminy a někdy i mnohem hůř), už by se člověk v nabídce skoro ztratil. Já jsem pro tradiční přípravu jídel bez konzervantů, sladidel, barviv..proto si předtím než něco koupím zásadně čtu složení. Je to smutné, výrobci se snaží ušetřit, prodávané jídlo čím dál více šidí, dávají míň masa, přidávají konzervanty, aby déle vydrželo.. Jak to dělávaly naše babičky?
Poctivé potraviny jsou sice dražší, ale my jsme si řekli, že na jídle šetřit nebudeme. Nechceme si znečistit tělo toxickými látkami, které ať si to připouštíme nebo ne ovlivňují naše zdraví, naši náladu i délku života. 

Mléčné výrobky
Nejsem fanoušek mléčných výrobků. Jíst je není přirozené, ani zdravé. Někdy už ale nevím, co Norince dát, aby jedla :-) Navíc je to v některých koláčích a omáčkách opravdu lepší ..Ví ale většina lidí, co kupuje v tetrapakových krabicích? Jak to, že je to "mléko" schopné tak dlouho vydržet a když se zkazí, smrdí, jako tchoř? Co je nízkotučné mléko? Toto mléko má "vyměněný tuk". Nemá s kravským mlékem skoro co dělat. 
Když chcete pořádné mléko, zajděte si na farmářský trh nebo sledujte označení "nehomogenizované". Takové mléko, když se zkazí, dá se pořád pít, ale já z něj dělám lívance. Mňam. 
Četli jste složení dětských tvarohových svačinek? Norince připravuji "domácího Lipánka" tak, že jí ušlehám domácí smetanu a jemný tvaroh 1:1 a přidám třtinový cukr s vanilkou.

Tátovo žena Renata koupí u farmáře několik litrů mléka, se shora sundá smetanu, kterou použije nebo z ní ušlehá máslo, různými postupy si udělá třeba domácí tvaroh, jogurt,..  a ve speciální varné nádobě, kde se dá nastavit teplota, připravuje sýry. V dnešní době obdivuhodné, ale člověka ani nenapadne, kolik tím vlastně ušetří..
Renata peče i domácí chleba a umí i výbornou domácí šunku- složení? : Maso, sůl a koření, někdy šťáva z řepy, která dodá růžovou barvu. Vše výborné a snadné.

Co je Bio?
Označení bio by mohly mít všechny věci ze zahrádky, které majitel ničím "nestříká". Bio farmy to mají o to specifičtější, že musí být i v určité vzdálenosti od města, musí sklízet, sít a plít ručně a splňovat další parametry které neznám.. Jen vím, že to není snadné. 

Zvířata by neměla být krmena růstovými hormony (nejčastěji kuřata..pak se maminky diví, že se rodí velké děti..), antibiotiky (většinou krávy a to preventivně) . Bio maso je tak mnohonásobně dražší, protože takový farmář musí mít zvířata se volném výběhu a riskuje nemoci.
Já osobně tak dávám přednost králíkům, kteří údajně antibiotika odmítnou nebo zvěřině, která se živí volně sama v lese.

Naštěstí pro nás se lidé opět začali navracet k tradičnímu chovu a pěstování a můžeme najít čím dál více malých farem s ovečkami, husami i domácími vajíčky.

Dobrá farma
Když vejdete do bio obchodu a podíváte se do oddělení ovoce a zeleniny, aby vás trefil šlak. Vše je několikanásobně dražší, což je způsobeno také tím, že je vše dovezené.. Naposledy mi vyrazila dech bio jablka, nevím odkud, za 80 Kč/kg. Tak tahle bohatí nejsme :-) 
.
Říká se, že se mají jíst sezónní potraviny, ideálně ty, které rostou v místě vašeho bydliště. Pro české bio potraviny nemusíte jezdit daleko ani platit 5x víc. Jedna z úspěšných bio farem se nachází jen několik kilometrů severně od Prahy v malebné obci Máslovice, kam se dostanete z Kobylis MHD za 30 min nebo přívozem.
Nejen ovoce a zeleninu si můžete objednat až domů přes internet na stránkách www.dobrafarma.cz, zakoupit v určitých dnech na trhu u metra Kobylisy nebo v obchůdku Dobrá farma Dukelských hrdinů 15, který má otevřeno ve všechní dny od 10-19hod nebo si ho můžete přijet sami sklidit!!
Dýňobraní na Másle
Minulý víkend jsme se zúčastnili již druhé akce, kterou Dobrá farma pořádala. První byla Jahodobraní, kde si člověk mohl sám sklidit nejen jahody ale vše, co právě rostlo a když jste hodinu pomáhali plít brambory, mohli jste si odnést jahody i zadarmo.

I tato podzimní akce se v Máslovicích velmi vyvedla. Dobrá farma pěstuje mnoho druhů dýní, pokud znáte jen hokaido a nevíte, co s ostatními druhy, mohli jste si za symbolickou cenu koupit a ochutnat dýňový slaný či sladký koláč, pomazánku, zapečené dýně, dýně na grilu nebo třeba i dýňový kompot.  

Děti si mohly samy vydlabat halloweenovou dýni, ale myslím, že je bavilo i hledání nejkrásnější dýně v poli nebo vykopávání mrkve.

Norinka se těšila z oveček, kohoutů a slepic, které mohla honit na zahradě a my jsme se hlavně těšili na poctivou dýňovou polévku, vařenou na ohni v kotlíku :-)

 

Nakonec jsme si nakoupili šťavnatá jablka, nakopali mrkev, petržel a brambory a já si domů za okno koupila i mátu peprnou. 

Moc jsme si to užili, potkali spoustu zajímavých lidí, nasbírali energii ze sluníčka a příjemné farmy a těšíme se na další akci.

Pokud by měl někdo zájem, samosběr nabízí farma kdykoli. Je to určitá form relaxace spojená s tím, že si odvezete výborné zdravé jídlo, kde jde vidět, že mrkev opravdu normálně neroste rovně a není všechna stejná jako z katalogu. Přihlásit se můžete i na brigádu :-)