Letošní svátky jsme oslavili opět v rodinném kruhu. Na Štědrý den jsme rozbalovali dárečky s mojí maminkou, sestrou a jejími dětmi a večer zase u Ondrovo rodičů i se švagrem Martinem, švagrovou Hankou a synovcem Járou. Jako každý rok byl Ježíšek možná až moc štědrý :-) Dle mého názoru nejsou dárky až zas tak podstatné jako to, být v pohodě a s těmi, koho máte rádi. Proto jsme také víkend před Vánoci jeli za tátou do Vodňan a setkali se se starými přáteli v Budějovicích..
Mimo jiné dostala Norinka dětskou koloběžku Mini micro ( i se sedátkem pro nejmenší), dřevěné sáňky, dřevěné kostičky, celou ZOO od Dupla, vkládací obrázky, knížky (hned první dárek byla rozbalená knížka a ta ji zabavila skoro na celý zbytek večera :-) , nádhernou ručně pletenou vlněnou šálu, kalendář s jejími oblíbenými dravci ( ojel, sova, káně.. :-) ) svoje vlastní miminko s doplňky :-) Myslím, že je Nori pořád ještě moc malá na to, aby pochopila o čem všem tohle bylo. Nerozumí ani pojmu "jestli dostala dáreček", ona si je zvyklá většinou jen "půjčovat" :-) Ale moc ji bavilo zapalování svíček, rozbalování čokoládových ozdobiček (které jí naštěstí nechutnaly, stejně jako cukroví).. Kapr jí chutnal, jako všechny ryby, ale salát nechtěla ani zkusit
Po svátcích jsme vyrazili za kamarády do Nové Paky pozdravit první (i když vlastně už druhý) sníh. První setkání se sáňkami a sněhem vzala dost nedůvěřivě, myslím, že se jí nelíbilo, že je jí zima :-D
Dál jsme pokračovali do Jizerských hor, do Bedřichova, kde bylo krásně a bohatá sněhová nadílka. Ondra omylem vyklopil Norinku ze saní, když ji táhl nahoru k chatě, chudinka padla obličejem přímo do prašanu a nedůvěra v sáňky zesílila. Na chatě bylo fajn, i když tam s námi nebyly žádné další děti a oba pejskové se k dětem moc neměli. Nori si s tím ale nelámala hlavu a čistý horský vzduch ji uspal už v sedm.
Druhý den byl budíček v sedm, celá chata spala, my si hráli a pak jsme po dopoledním rodinném spánku vyrazili na oběd do Lesní chaty. Nejdřív nás čekal výšlap nahoru od chaty k silnici, kdy jsem si zase nadávala, že jsem doma zapomněla kšandy, protože si zimní kalhoty přes bříško už nezapnu, ale pak už jsme se s Noni vezly s kopečka dolu do Bedřichova na saních. To se jí moc líbilo.
Všude v restauracích bylo touhle dobou plno, v Prezidentské se den předtím stály fronty na stůl, tady to nebylo o moc lepší. Naštěstí jsme chytli stůl hned u dětského koutku. Na tohle místo jsme zamířili schválně kvůli místnímu oslíkovi, který byl teď v zimě náramně hladový. Chodil tedy ke každému příchozímu a zkoušel, zda není k jídlu alespoň jeho bunda.
Dál jsme se vydali malým okruhem po běžkařské trati, na které byla dálnice sportovců všeho věku, zpátky na chatu. Nori se vezla v saních, osvědčil se zimní fusak, do kterého jsme si celou schovali, ale spát se jí nechtělo. I když jsme ji položili, stále koukala. Pak chtěla posadit a v jednom výmolu ji O.zase nečekaně vyklopil..to už chtěla do nosítka. Do chaty jsme dorazili už skoro za tmy, byla to krásná procházka. 
Druhý večer už se nás na chatě sešlo skoro dvacet a dál pokračovaly každovečerní oslavy, které už byly náročnější, protože se Nori začala budit hlukem. Musím přiznat, že jsem nečekala, že by to bylo s partou mladých bezdětných lidí jinak, ale jsem ráda, že jsme i tuhle výzvu zvládli. Myslím, že i pro ostatní byla Norinka příjemné zpestření. Příští rok už bude v téhle partě o pár dětí více :-)
Rok 2015 bude pro nás plný velkých změn. Nejenže čekáme druhé miminko, ale za dva měsíce se budeme stěhovat do nového domečku. Těšíme se!!
Přejeme všem krásný nový rok, plný pohody a příjemných změn..k lepšímu.
Žádné komentáře:
Okomentovat