Cvičení PILATES- nejen pro těhotné

Cvičit se má samozřejmě kdykoli- v jakémkoli věku a stavu. Každé cvičení prodlužuje život, vypouští endorfiny a pročistí hlavu, protože na nic jiného nemyslíte a cítíte se po něm lépe.
Od 10let jsem tancovala a musím říct, že tento druh pohybu budu vždy preferovat. Vlastně jsem si ani sama neuvědomovala, jakou mám kondici a rozsahy, i když posilování, které bylo součástí tréninku mi dávalo zabrat :-) Ale když tancujete, vlastně ani nevíte, že posilujete a protahujete si celé tělo.. Ani mé rozsahy nebyly vždy ideální, ale byly doby kdy jsem udělala "provaz" i "rozštěp" (nevím, jak to napsat :-D ), vykopla nohu k hlavě,.. Měla jsem i baletní průpravu, učili nás členové baletního souboru jihočeského divadla. Ale tyhle časy jsou teď tytam. Nemám ani fyzičku, ani se nedotknu rukama země při natažených nohách. (a to ne proto, že mám bříško)

Když jsem čekala Norinku a přestala tancovat, zkusila jsem cvičební metodu PILATES. Když jsem byla ještě v kondici, říkala jsem si: " Co to je? Vždyť je to jednoduché, to zvládám levou zadní" Jenže s omezeným pohybem a přibývající váhou se zdála být zdánlivě jednoduchá cvičení čím dál těžší. Kamarádka fyzioterapeutka mi řekla, že je pilates jednou z nejlepších cvičebních metod pro lidi, které bolí záda, ale i pro nastávající maminky, protože se zaměřuje na posílení pánevního dna, které dostane u porodu zabrat.

Mám i tu výhodu, že Ondrovo maminka je cvičitelkou pilates a žákyní zakladatelky pilates v Čechách Renaty Sabongui (která cvičí především na pražské taneční konzervatoři).

Teď, když čekám druhé miminko, mám na cvičení vlastně zase o něco méně času a je pro mne ještě náročnější, ale po každém cvičení se cítím výborně. Díky zkušenostem vím, co si můžu dovolit a když se cvičí něco, co nezvládnu, dělám si svoje cviky.

Vyzkoušela jsem teď i cvičení na míči v A-centru, které se zaměřuje na cvičení pro těhotné a maminky S DĚTMI, tzn., že si můžete přijít zacvičit i když máte miminko a nikoho to neruší, protože je to základní myšlenka tohoto centra- dítě jako součást vašeho života. Navíc nabízí A-centrum různé specializované přednášky pro těhotné i zodpovědné rodiče. Cvičení na míči trvalo celkem 2 hodiny, ale v první polovině lekce byl prostor na otázky ohledně porodu, dětí, výchovy..čehokoli. Nakonec jsme si zacvičily a zazpívaly i s dětmi.  Velmi doporučuji.

Navíc doporučuji nejen pro těhotné video-cvičení na www.fithall.cz.  Registrace je zdarma. Cvičení pro těhotné je roztříděno podle trimestru.

Šťastný a veselý nový rok!

Letošní svátky jsme oslavili opět v rodinném kruhu. Na Štědrý den jsme rozbalovali dárečky s mojí maminkou, sestrou a jejími dětmi a večer zase u Ondrovo rodičů i se švagrem Martinem, švagrovou Hankou a synovcem Járou. Jako každý rok byl Ježíšek možná až moc štědrý :-) Dle mého názoru nejsou dárky až zas tak podstatné jako to, být v pohodě a s těmi, koho máte rádi. Proto jsme také víkend před Vánoci jeli za tátou do Vodňan a setkali se se starými přáteli v Budějovicích..

Mimo jiné dostala Norinka dětskou koloběžku Mini micro ( i se sedátkem pro nejmenší), dřevěné sáňky, dřevěné kostičky, celou ZOO od Dupla, vkládací obrázky, knížky (hned první dárek byla rozbalená knížka a ta ji zabavila skoro na celý zbytek večera :-) , nádhernou ručně pletenou vlněnou šálu, kalendář s jejími oblíbenými dravci ( ojel, sova, káně.. :-) ) svoje vlastní miminko s doplňky :-)  Myslím, že je Nori pořád ještě moc malá na to, aby pochopila o čem všem tohle bylo. Nerozumí ani pojmu "jestli dostala dáreček", ona si je zvyklá většinou jen "půjčovat" :-) Ale moc ji bavilo zapalování svíček, rozbalování čokoládových ozdobiček (které jí naštěstí nechutnaly, stejně jako cukroví).. Kapr jí chutnal, jako všechny ryby, ale salát nechtěla ani zkusit

Po svátcích jsme vyrazili za kamarády do Nové Paky pozdravit první (i když vlastně už druhý) sníh. První setkání se sáňkami a sněhem vzala dost nedůvěřivě, myslím, že se jí nelíbilo, že je jí zima :-D

Dál jsme pokračovali do Jizerských hor, do Bedřichova, kde bylo krásně a bohatá sněhová nadílka. Ondra omylem vyklopil Norinku ze saní, když ji táhl nahoru k chatě, chudinka padla obličejem přímo do prašanu a nedůvěra v sáňky zesílila. Na chatě bylo fajn, i když tam s námi nebyly žádné další děti a oba pejskové se k dětem moc neměli. Nori si s tím ale nelámala hlavu a čistý horský vzduch ji uspal už v sedm. 

Druhý den byl budíček v sedm, celá chata spala, my si hráli a pak jsme po dopoledním rodinném spánku vyrazili na oběd do Lesní chaty. Nejdřív nás čekal výšlap nahoru od chaty k silnici, kdy jsem si zase nadávala, že jsem doma zapomněla kšandy, protože si zimní kalhoty přes bříško už nezapnu, ale pak už jsme se s Noni vezly s kopečka dolu do Bedřichova na saních. To se jí moc líbilo. 

Všude v restauracích bylo touhle dobou plno, v Prezidentské se den předtím stály fronty na stůl, tady to nebylo o moc lepší. Naštěstí jsme chytli stůl hned u dětského koutku. Na tohle místo jsme zamířili schválně kvůli místnímu oslíkovi, který byl teď v zimě náramně hladový. Chodil tedy ke každému příchozímu a zkoušel, zda není k jídlu alespoň jeho bunda.     

 

Dál jsme se vydali malým okruhem po běžkařské trati, na které byla dálnice sportovců všeho věku, zpátky na chatu. Nori se vezla v saních, osvědčil se zimní fusak, do kterého jsme si celou schovali, ale spát se jí nechtělo. I když jsme ji položili, stále koukala. Pak chtěla posadit a v jednom výmolu ji O.zase nečekaně vyklopil..to už chtěla do nosítka. Do chaty jsme dorazili už skoro za tmy, byla to krásná procházka. 

Druhý večer už se nás na chatě sešlo skoro dvacet a dál pokračovaly každovečerní oslavy, které už byly náročnější, protože se Nori začala budit hlukem. Musím přiznat, že jsem nečekala, že by to bylo s partou mladých bezdětných lidí jinak, ale jsem ráda, že jsme i tuhle výzvu zvládli. Myslím, že i pro ostatní byla Norinka příjemné zpestření. Příští rok už bude v téhle partě o pár dětí více :-)

 Na Silvestra jsme jeli do Dobřichovic. O. maminka slaví narozeniny. Užili jsme si poslední den sněhu, konečně postavili sněhuláka (v Jizerkách byl jen prašan) a nakrmili kachny. Půlnoc Nori zaspala.
 

Rok 2015 bude pro nás plný velkých změn. Nejenže čekáme druhé miminko, ale za dva měsíce se budeme stěhovat do nového domečku. Těšíme se!! 

Přejeme všem krásný nový rok, plný pohody a příjemných změn..k lepšímu. 

Jdu na krátko..

...Tento článek jsem schválně napsala již 27.9.2014, ale zveřejňuji později..

Většina lidí si myslí, že když kojíte, není možné otěhotnět. Ve skutečnosti se říká, že nesmíte spoléhat ani na to, že žena nemá periodu. Každá jsme jiná, můžeme otěhotnět kdykoli. Znám maminky, které otěhotněly po šestinedělí, znám takové, co kojily své dítě déle než dva roky, neměly menstruaci a přesto otěhotněly. Já jsem Norinku kojila poměrně často, periodu jsem dostala, když jí bylo 14 měsíců přesně před našim výletem do Chorvatska:-) ..a otěhotněla jsem s prvními plodnými dny.

Řekla jsem Ondrovi, že až budu těhotná, půjdu "na ježka".

Proč? Mám ráda změnu. Nikdy mě dlouho nebavil stejný účes. Řekla jsem si, že chci jednou v životě zkusit, jak budu vypadat :-) Myslím, že výsledek nebyl špatný. Mnoha lidem se to líbí. Ondrovi moc. Já si připadám jako úplně jiný člověk. Myslím, že člověk na to musí mít odvahu. Myslím, že za vás mluví to, jak jste ostříhaní, jak jste oblečení.. Je to váš první dojem před lidmi. Ostatní si o vás dělají názor..

Už jsem nakrátko skoro 2 měsíce, roste to poměrně rychle. Zatím je mytí a sušení vlasů stále příjemné. Čepice jsem letos začala nosit dřív :-) Těším se, až to bude delší a dělší- teď to vlastně stále bude změna a zábava.

Co se týče mých pocitů z těhotenství. Druhé těhotenství mne seznámilo s nevolnostmi a únavou. Bylo nutné jíst častěji po menších dávkách. Také mám mnohem dřív vidět bříško. Je teď pro mne čím dál těžší nosit Norinku do 4.patra, ale alespoň už je schopna sama sejít.

Nemám už tolik času myslet na to, že jsem těhotná. Teď jsem ve 3.měsíci, na konci 1.trimestru. Asi budu rodit zase v Motole, i když tam bohužel nemohou malé děti, což by znamenalo skoro nevidět Norinku..


25.12. konečně mám čas to dopsat:-) Vlasy už mám o něco delší, viz foto. Jsem na konci 2.trimestru. Bříško roste, Norinka je stále těžší, ale už jsem překonala tu nejhorší únavu z těhotenství, kdy jsem musela každou volnou chvíli spát.
Když byl Norince rok a 7 měsíců, přestala jsem kojit, ale stále jí zůstala závislost na prsou:-) ..aspoň si sáhnout:-D Nejdřív jsem kojení omezovala a pak jí už nedávala, vždy jsem se snažila odvést její pozornost jinam, na jídlo nebo hračku. Ztěžovala mi to její nemoc, rýma.. Nori pije stále jen vodu, takže umělé mlíko do ní není možné dostat..
Začala lépe spát, i když se budila v šest. Ale přes oběd začala spát déle. V jídle je pořád vybíravá.. Přibrala jsem zatím cca 8kg, což je víc než v 1.těhotenství, ale to se dalo čekat, nemám čas tolik cvičit a cítím, že svaly mám ochablé.
Teď o svátcích se zase trochu nacpu, ale jsem šťastná a veselá..

Bio stravování

Na rovinu..
V dnešní době plné upravovaných jídel, kde se tady něco odebere ( např."nízkotučné" ) a tu něco zas přidá (vitaminy a někdy i mnohem hůř), už by se člověk v nabídce skoro ztratil. Já jsem pro tradiční přípravu jídel bez konzervantů, sladidel, barviv..proto si předtím než něco koupím zásadně čtu složení. Je to smutné, výrobci se snaží ušetřit, prodávané jídlo čím dál více šidí, dávají míň masa, přidávají konzervanty, aby déle vydrželo.. Jak to dělávaly naše babičky?
Poctivé potraviny jsou sice dražší, ale my jsme si řekli, že na jídle šetřit nebudeme. Nechceme si znečistit tělo toxickými látkami, které ať si to připouštíme nebo ne ovlivňují naše zdraví, naši náladu i délku života. 

Mléčné výrobky
Nejsem fanoušek mléčných výrobků. Jíst je není přirozené, ani zdravé. Někdy už ale nevím, co Norince dát, aby jedla :-) Navíc je to v některých koláčích a omáčkách opravdu lepší ..Ví ale většina lidí, co kupuje v tetrapakových krabicích? Jak to, že je to "mléko" schopné tak dlouho vydržet a když se zkazí, smrdí, jako tchoř? Co je nízkotučné mléko? Toto mléko má "vyměněný tuk". Nemá s kravským mlékem skoro co dělat. 
Když chcete pořádné mléko, zajděte si na farmářský trh nebo sledujte označení "nehomogenizované". Takové mléko, když se zkazí, dá se pořád pít, ale já z něj dělám lívance. Mňam. 
Četli jste složení dětských tvarohových svačinek? Norince připravuji "domácího Lipánka" tak, že jí ušlehám domácí smetanu a jemný tvaroh 1:1 a přidám třtinový cukr s vanilkou.

Tátovo žena Renata koupí u farmáře několik litrů mléka, se shora sundá smetanu, kterou použije nebo z ní ušlehá máslo, různými postupy si udělá třeba domácí tvaroh, jogurt,..  a ve speciální varné nádobě, kde se dá nastavit teplota, připravuje sýry. V dnešní době obdivuhodné, ale člověka ani nenapadne, kolik tím vlastně ušetří..
Renata peče i domácí chleba a umí i výbornou domácí šunku- složení? : Maso, sůl a koření, někdy šťáva z řepy, která dodá růžovou barvu. Vše výborné a snadné.

Co je Bio?
Označení bio by mohly mít všechny věci ze zahrádky, které majitel ničím "nestříká". Bio farmy to mají o to specifičtější, že musí být i v určité vzdálenosti od města, musí sklízet, sít a plít ručně a splňovat další parametry které neznám.. Jen vím, že to není snadné. 

Zvířata by neměla být krmena růstovými hormony (nejčastěji kuřata..pak se maminky diví, že se rodí velké děti..), antibiotiky (většinou krávy a to preventivně) . Bio maso je tak mnohonásobně dražší, protože takový farmář musí mít zvířata se volném výběhu a riskuje nemoci.
Já osobně tak dávám přednost králíkům, kteří údajně antibiotika odmítnou nebo zvěřině, která se živí volně sama v lese.

Naštěstí pro nás se lidé opět začali navracet k tradičnímu chovu a pěstování a můžeme najít čím dál více malých farem s ovečkami, husami i domácími vajíčky.

Dobrá farma
Když vejdete do bio obchodu a podíváte se do oddělení ovoce a zeleniny, aby vás trefil šlak. Vše je několikanásobně dražší, což je způsobeno také tím, že je vše dovezené.. Naposledy mi vyrazila dech bio jablka, nevím odkud, za 80 Kč/kg. Tak tahle bohatí nejsme :-) 
.
Říká se, že se mají jíst sezónní potraviny, ideálně ty, které rostou v místě vašeho bydliště. Pro české bio potraviny nemusíte jezdit daleko ani platit 5x víc. Jedna z úspěšných bio farem se nachází jen několik kilometrů severně od Prahy v malebné obci Máslovice, kam se dostanete z Kobylis MHD za 30 min nebo přívozem.
Nejen ovoce a zeleninu si můžete objednat až domů přes internet na stránkách www.dobrafarma.cz, zakoupit v určitých dnech na trhu u metra Kobylisy nebo v obchůdku Dobrá farma Dukelských hrdinů 15, který má otevřeno ve všechní dny od 10-19hod nebo si ho můžete přijet sami sklidit!!
Dýňobraní na Másle
Minulý víkend jsme se zúčastnili již druhé akce, kterou Dobrá farma pořádala. První byla Jahodobraní, kde si člověk mohl sám sklidit nejen jahody ale vše, co právě rostlo a když jste hodinu pomáhali plít brambory, mohli jste si odnést jahody i zadarmo.

I tato podzimní akce se v Máslovicích velmi vyvedla. Dobrá farma pěstuje mnoho druhů dýní, pokud znáte jen hokaido a nevíte, co s ostatními druhy, mohli jste si za symbolickou cenu koupit a ochutnat dýňový slaný či sladký koláč, pomazánku, zapečené dýně, dýně na grilu nebo třeba i dýňový kompot.  

Děti si mohly samy vydlabat halloweenovou dýni, ale myslím, že je bavilo i hledání nejkrásnější dýně v poli nebo vykopávání mrkve.

Norinka se těšila z oveček, kohoutů a slepic, které mohla honit na zahradě a my jsme se hlavně těšili na poctivou dýňovou polévku, vařenou na ohni v kotlíku :-)

 

Nakonec jsme si nakoupili šťavnatá jablka, nakopali mrkev, petržel a brambory a já si domů za okno koupila i mátu peprnou. 

Moc jsme si to užili, potkali spoustu zajímavých lidí, nasbírali energii ze sluníčka a příjemné farmy a těšíme se na další akci.

Pokud by měl někdo zájem, samosběr nabízí farma kdykoli. Je to určitá form relaxace spojená s tím, že si odvezete výborné zdravé jídlo, kde jde vidět, že mrkev opravdu normálně neroste rovně a není všechna stejná jako z katalogu. Přihlásit se můžete i na brigádu :-)

3 jezy

Letos jsme už po 4. vyrazili na úžasnou každoroční pražskou akci "Prahou přes 3 jezy", která se jede vždy na Svatého Václava. Start plavby je na ostrově Císařská louka a konec na Štvanici. Vodáci mají nejen jedinečnou šanci vidět Prahu z jiné perspektivy, ale projet si i jezy a Čertovku a třeba se i vykoupat. 

Tento rok s námi poprvé vyrazila i Norinka. Samozřejmě měla půjčenou vlastní vestu, která je povinným vybavením. Půjčili jsme si snad největší raft, co jde a na poslední chvíli se odhlásila téměř polovina posádky, takže jsme nakonec jeli 5 dospělých a 3 děti do 5let, s tím, že my jsme s Nori opustili loď na Žofíně- po prvním jezu.

  

Báli jsme se, že to Nori brzo přestane bavit, naštěstí ji zabavily nejen lodičky, ve kterých se plavila kromě dospělých vodáků spousta dětí a psů, ale i labutě, tramvaje a mosty, pod kterými jsme se snažili vytvořit ozvěnu. Naučila se perfektně říkat "ahooj" a mávat vodákům..

Počasí vyšlo báječně. Bylo teplo až moc, takže se někteří členové posádky měli stále chuť osvěžovat, zatímco se dospělí neřidiči osvěžovali jinak.

Obávaný první jez jsme s Nori nakonec sjeli, v prostředních řadách už nás ani moc neošplouchnul, ale Nori se trochu vylekala a byla ráda, že jsme pak mohli vystoupit a jít si hrát na dětské hřiště na Žofín, kam se jinak moc nedostaneme.

Lidí se této akce účastní každý rok mraky, ale i tak myslím, že byla Nori asi nejmladší účastník :-) Těšíme se na příští rok..

Týden v Srní

Poté co jsme koupili sedačku na kolo, přišla její další velká zkouška. Vyrazili jsme s Ondrovo rodiči na týden do malebné šumavské vesničky Staré Srní, kam jezdí už několik let a mají tam vybrané oblíbené trasy jak na kolo, tak na cesty kombinované s cyklobusem nebo pěší. Počasí nemělo být příliš příznivé, takže jsme měli možnost vyzkoušet více těchto variant.
Ubytovali jsme se v penzionu Staré Srní, kde je příjemné ubytování obzvlášť, když dostanete pokoj s terasou a dělají výborné velké snídaně a večeře.

1.výlet: LIPNO 

 Hned první den mělo pršet, tak jsme se rozhodli udělat si výlet do městečka Lipno a prohlédnout si opěvovanou "Stezku korunami stromů" a u té příležitosti navštívit jednu z největších výstav z Lega v ČR "Ujíždíme na kostkách".
Parkoviště u "Stezky korunami stromů" bylo plné. Prošli jsme pěšky dál okolo lanového parku a obří bobové dráhy. Stezka je uzpůsobená jak pro pěší, tak pro kočárky, kola a koloběžky. Nahoru vede i lanovka, pod kterou se táhne sjezdová trať pro kola a koloběžky. Lanovka vozí kola nahoru a tak si návštěvníci můžou zapůjčit koloběžku třeba jen na sjezd dolů.

 Samotná stezka je krásně vytvořená, plná poučných i adrenalinových zastávek. Nahoře to ale poměrně nepříjemně foukalo a navíc nás zastihl déšť. Nori se to nelíbilo, tak jsme museli utíkat zase dolu. K autu jsme se svezli lanovkou a šli hledat restauraci, kde bychom se mohli něčím zahřát.

 Dali jsme si polévku v restauraci v Lipno pointu, kde bylo úžasné venkovní posezení s obrovským hřištěm a vyhlídkou na Lipno. V létě bych sem rozhodně ještě zašla.

Výstava Lega byla fascinující a ohromující. Každý rok tam prý stavitelé vylepšují své výtvory. Letos se tu objevili i pohybující se stroje. Nádherná byla architektura, ale i komplety s příběhem. Westernová nebo futuristická městečka..Sem tam člověk zahlédl postavičky z Hvězdných válek, jak číhají na věži Sv. Víta nebo Homera Simpsona na koncertě Kabátů..


2. výlet: KOLA- Stodůlky, Dobrá voda, Prášily- 35,5 km

Druhý den jsme vyrazili na kola. Cestou jsme míjeli krásné vyhlídky a potůčky. Na kopec Stodůlky, bývalou vybombardovanou vesnici, kde jsou doteď všude nápisy "Pozor nevybuchlá munice", jsem kolo raději vedla. Ondra vyjel i s Norinkou na zádech :-) Vystoupali jsme a zase sjeli k malé vesničce jménem Dobrá voda, kde je u kostela sv. Vintíře kaplička s údajně léčivou vodou. V kostele je pozoruhodný skleněný oltář.

Občerstvili jsme se v příjemné nově zrekonstruované restauraci a penzionku Rovina, kde jsme s Norinkou poprvé krmili kozy a ovce. Nori tam stále honila čiči, které má obecně moc ráda a fascinují ji.

3. výlet: KAŠPERSKÉ HORY a hrad KAŠPERK

Po náročném dni na kole jsme vyrazili na výlet opět autem. Naplánovali jsme si cestu do Kašperských hor, což je dnes už jako mnoho šumavských měst, město poměrně vzkvétající a těší se hojné návštěvě turistů. V místním muzeu jsme si prohlédli výstavu gotických soch z nejrůznějších kostelů (bohužel, nic pro mě) a zároveň si prošli i stálou expozici s lidovým uměním a patrem plným vycpaných ptáků a savců Šumavy :-) To už bylo poučné.

Na internetu jsme si našli sympatickou kavárnu "Nebespán"s velkým dětským koutkem, který byl vlastně celá jedna místnost, oddělená od kavárny chodbou, což vyžadovalo neustálý dohled..ale musím říct, že takový luxusní koutek jsem ještě nikde neviděla. Škoda, že pršelo, protože zahrada vypadala také luxusně. Tato kavárna si zakládá mimo jiné i na tom, že si pečlivě vybírá suroviny, ze kterých poté vaří francouzskou kuchyni. Pochutnali jsme si i na domácích dortech. Toto místo bych rozhodně vřele doporučila.  

Náš další cíl cesty byl hrad Kašperk, počasí naštěstí vyšlo, že jsme chytli jen lehkou spršku. K hradu jsme se vydali nejdřív přes Pustý hrádek, což je krásná zříceninka s úžasným výhledem (lepším než z Kašperka:-) ) Cestu jsme si zpříjemňovali a Norince krátili sbíráním malin a ostružin. U hradu jsme byli nuceni vytáhnout pláštěnky, ale Norinka si zato pak mohla vyhrát v nepřeberném množství kaluží.

4. výlet: CYKLOBUS- Rokyta, Antýgl, houby

Další den dopoledne propršelo a tak jsme vyrazili odpoledne na výlet cyklobusem. Nechali jsme se popovézt jen pár kilometrů a pak se okolo Rokyty prošli k vyhlášenému hotelu Antýgl. Budu se opakovat, ale je z něj opravdu úžasný výhled! Nejenže je okolo les, ale také ho obtéká kromě řeky Vydry i Hamerský potok a umělý vodní kanál, který byl určen na splav dřeva.

Dál jsme šli podél Vchynicko-tetovského kanálu, Norinka usnula, předali jsme ji v kočárku dědovi a vyrazili do kopce na houby. Houbám počasí přálo. Rostla tam spousta lišek, ale našli jsme i spoustu hříbků, mimo jiné i obrovský úlovek, viz foto :-)

5. výlet: KOLA: Kvilda- Chalupská slať-Bučina- 34,32km

Náš druhý výlet na kolech jsme si trochu zjednodušili přiblížením se autem do Kvildy. Z ní jsme jeli několik příjemných kilometrů z kopce do Borové Lady k Chalupské slati, vyřádili se na dětském hřišti a vyrazili směr Polka, Knížecí Pláně a Bučina..Krásná, pohodová cesta až na to, že Bučina je vlastně nejvýše položená osada v ČR, což znamená, že k ní vedl dlouhý táhlý kopec, který jsme raději kola táhly. (já a O.maminka:-)

...naše celá výprava..

 Asi také proto, že je to tak blízko německé hranici, je tam příroda čistá a překrásná. Jelikož museli Ondra s jeho tátou asi 3x měnit píchlé kolo, zastavili jsme se podívat i do nově postaveného luxusního hotelu Alpská vyhlídka, odkud byl jak jinak než pohádkový výhled. Z Bučiny to bylo k autu zase z kopečka- takže pohoda.. Píchnutým kolem jsme však nabrali naše obvyklé zpoždění na večeři :-))


...Myslím, že nám to nakonec vyšlo krásně. Člověk si hlavně s dítětem užije to, že chvíli nemusí řešit vaření, úklid ani praní :-) Nakonec jsme se střídali i u Norinky vstávání v šest ráno :-)

Konečně v noci spíme

Po jednom zmařeném pokusu o to, abychom Norinku naučili spát celou noc, aby se nebudila na kojení mi po několika měsících zase došla trpělivost a řekla jsem, že to zkusíme znovu. Když jsme byli na chatě v Bedřichově, kde jel Ondra s kamarády 5-ti hodinnový orientační závod na kolech, se Nori probouzela každou hodinu. Ještě k tomu jsme museli kvůli nedostatku volných pokojů spát v jedné místnosti s bratránkem Jarinkem, kterého by budila také. Jari se probouzel častěji než normálně, ale já byla ráno úplně vyčerpaná.
Když se rozhodnete, že svoje dítě odnaučíte nočnímu kojení, jsou k tomu zapotřebí minimálně dvě základní věci a to: trpělivost a ještě trpělivější a odvážný tatínek.
Přestěhovala jsem se na pár dní do obýváku, protože jakmile bych se v noci pohnula nebo mě Nori vycítila v pokoji, křičela by mnohem silněji a vytrvaleji. První noc se Ondra skoro nevyspal. Druhou to bylo lepší, pomohla voda v láhvi. Třetí to bylo zase o něco lepší a čtvrtou jsme spali u rodičů v Dobřichovicích. To byla zkouška ohněm, musela jsem spát s nimi a vida. Nori spala celou noc.

Jelikož jsme ji ale odnaučovali už jednou a navíc je už starší a umí vylézat z postýlky, nebylo to vůbec tak lehké, jak se ze začátku zdálo. Nori se naučila vstávat v 6hodin, kdy vstává Ondra do práce a to už jí asi neodnaučím. Občas se v noci budí a chce k nám do postele, ale ví, že mlíčko už nedostane, takže chvíli pochoduje na místě a křičí, ale pak to stejně zabalí. Zvládá spát s námi v posteli i celou noc. Nejednou se vzbudila a chtěla jen k nám do postele.
Norince je teď už víc jak rok a čtvrt, ale zvládli jsme to a konečně se všichni vyspíme. Doufám, že u dalších dětí už noční kojení nebudeme muset řešit. Ondra dlouho nechtěl, stále v něm viděl i výhodu, ale podle mě je nejdůležitější, že se dítě pořádně vyspí než že bude mít mlíčko a "jistotu" i přes noc.

To, že vstává v šest, zachraňuje ještě to, že spí 2x denně a občas si mohu lehnout s ní...