Prodloužený májový víkend

Už se mi tu pomalu hromadí témata, o kterých chci psát, ale nestíhám, nestíhám. Občas mi přijde, že fakt nedělám nic jiného než, že vařím, myju nádobí a uklízím :-)) Teď po prodlouženém víkendu mě nečeká opět nic jiného. Zítra chceme jít na plavání, i když si nejsem jistá, že půjdeme. Nori má už 2.týden rýmu, teď se jí to zhoršilo. Snažíme se odsávat nos, ale ráno jsme ztratili dílek od odsávačky, tak jsem večer trpěla, protože je to opravdu děs. Jéé a našla jsem, že prodávají náhradní díly. Máme odsávačku Baby vac, opravdu doporučuju, i když děti odsávání nesnáší a brání se, co jen můžou. Nori je teď plačtivá, chce pořád kojit a mazlit se.. Myslím, že je to někdy jen nudou.

O víkendu jsme jeli za mým tátou do Vodňan. Má velký dům, protože má v péči 6 dětí z dětského domova a každý má právo na své soukromí a prostor. O mém tátovi a jeho rodině Domově u vlaštoviček bych se ještě ráda rozepsala jindy. Teď bych chtěla jen popsat naše zážitky z návštěvy.. Tátovo nová manželka odjela zpívat se sborem do Rakouska, tak jsem se nabídla, že přijedeme a trochu mu pomůžu s vařením a tak.

ČTVRTEK Prvního května bylo nádherně a my se rozhodli, že dáme dohromady kola a vyrazíme na projížďku. Táta měl na pár dní na hlídání také dalšího vnoučka a tak jsme vyrazili velký gang- 3 a půl dospělých (Miroslava, kterému je už 20let za dospělého stále nepovažuji, protože je mentálně zaostalý a člověk ho musí hlídat stejně jako ostatní děti), 6 dětí a 1 miminko- tzn. 11-ti členný konvoj.
Nori si poprvé vyzkoušela helmu a to, jaké to je, jet na kole. Jela chvíli s mým tátou a pak s Ondra, který vezl zase chvíli malého Adámka ve vozíku za kolem ( Áďa je na vozíku). Upřímně se to Nori moc nelíbilo, helma jí byla velká a pořád jí tekly nudle. Naštěstí jsme jeli jen kousek k Louckémů mlýnu do hospůdky U Korittů.

PÁTEK Druhý den bylo také moc hezky, některé z dětí šly do školy, takže jsme čekali na ně, udělali jsme oběd a po obědě vyrazili na jednu z největších hradních zřícenin Helfenburk. Z Vodňan je to 16km přes Bavorov. Cesta je ideální i pro malé děti, zaparkuje se na louce asi 1200m od hradu, vystoupá příjemných pár metrů po upravené cestě.. Hrad je naprosto úžasný, má veliké kouzlo. Dá se na něm strávit i několik hodin, prolézat všechny původní místnosti, vystoupat na dvě vyhlídky a kochat se překrásným výhledem.. V prostoru před hradem je i hospůdka, kde si návštěvník může zakoupit párek nebo klobásu a opéct si ji na ohni.

 Přístupná byla teď jen jedna věž z vyhlídkou, odkud jsme měli krásný výhled na Vodňany, Bavorov, Temelín, Boubín a další vesnice.

Kdyby se tu konala nějaká akce, určitě by stálo za to jet sem znova. Na nádvoří je postavené pódium. Majitelem hradu je nyní město Bavorov a po dohodě je možné na něm uspořádat nějakou akci nebo přespat ve stanu.



SOBOTA Třetí den pršelo, byli jsme doma. Děti si kreslili, hrály hry. Nori si hrála se svými novými hračkami od dědy :-) Dostala i malý kočárek. V cyklo obchodě na náměstí jsme jí koupili vlastní helmu na kolo. V dětském bazárku jsme koupili holínky vel 20 (ani jsem netušila, že je dělají i tak malé:-)) Odpoledne jsme jeli do Prahy na oslavu narozenin..

Vodňany jsou krásné malebné městečko, které jsou známé především "Vodňanským kuřetem", ale málokdo si ho spojí i s rybářskou školou. Těšíme se opět na Vodňanské rybářské dny