Nori a pokroky

Mrzí mě, že nemám čas zapsat si každou hlášku, co Nori řekne, ale před několika týdny se v mluvení děsně rozjela. Ráno mě vždy dostane tím, že zašeptá: "Pst, táto, jdeme piškoty s joogutem? Jdeme krtečku? Hopi dolů, táto. Jdeme za mámou." A mně pak řekne: " Mámo, já jsem tady! Tady dolů, pojď" a ukazuje mi, kde mám slézt z postele (samozřejmě většinou už před šestou ráno, kdy se jí marně snažíme vysvětlit, že budeme ještě spát).
Ráno nedá ani ránu bez několika dávek krtečka. (Slepička, Vrtulník a Lalala) Zatímco nedávno byla jejím favoritem víla Amálka, kterou má na prostírání. Jenže těch je na youtube jen asi 6 dílů, takže už je zná nazpaměť, ale stále jimi nepohrdne. Občas jí pustím i Mášu a medvěda nebo klasické večerníčky (které jí zatím moc neba, protože jí ba jen to, co zná)

Nejvíc roztomilý je asi tón, jakým vše říká. Fakt si to musím víc psát. Zaručeně po vás ale vše opakuje.. Takže se rozjelo i "ježiš maijá"(ode mě to teda nemá). Její oblíbené zkomolené slovo je : kakáček (kočárek nebo kartáček na zuby) říká: "Hačí do kakáču." (čili do kočárku) Když něco chce, říká: "Chceš? Chceš krtečku. Chceš vidět kačenky? Chceš šůšu?"..

Nori stále miluje knížky, dokáže jimi listovat dlouho. "Čte" si sama před spaním. Zatím si nenechá něco "přečíst", chce si jen prohlížet a popisovat obrázky. Oblíbené knížky jsou se zvířátky a teď jsme v knihovně objevili "Ilustrovanou přírodu", kde jsou kytičky, stromy, ptáčci.. (pozná spoustu ptáků: datla, sojku, labuť, káně, .. a samozřejmě spoustu zvířat, i když některé dost dlouho ignorovala a nechtěla "o nich mluvit" :-)) Taky miluje básničky, nejen ty lidové (Šel Janeček na kopeček, Žába skáče po blátě, Kolo kolo mlýnský, ale i od Hrubína a Trnky "Říkej si se mnou" , které jí čtu (: Máma pere drum drum drum, Zdálo se mi zdálo, mám kuliček málo, Kominíku, proč jsou bos?)..ty a další umí už částečně z paměti.

Máme taky knížku s mini piánkem s lidovými písničkami. Dokáže podle obrázku nebo i melodie uhodnout písničku, která tam je a kus i zazpívat. Nejradši má: Ovčáci čtveráci a Prší, prší. Jednou ráno zazpívala z fleku: Halí belí, koně v zelí nebo Skákal pes..koukala jsem, jako blázen :-D

Objevily jsme modelínu z Tchiba. Ne že by něco tvořila, spíš ráda ničí, ale moc jí baví. Pořád si ráda maluje, je schopná se celá počmárat (nechtěně) a nejraději má fixy (dávám jí jen zvýrazňovače, protože nejsou tak výrazné :-D a jsou tlusté.)

Obecně má spíš odmítavé období, kdy nechce moc poslouchat, vše háže na zem. Tu a tam dostane záchvat, že něco nechce dělat. Nejradši by se pořád koukala na videa (Krtka) :-)

Už se těším, až bude lepší počasí a budeme si zase víc hrát venku..

Zaznamenali jsme další pokroky s nočníkem. Několikrát si sama řekla, že chce "lulu" nebo "kaku". Obecně ji na nočníku spíš baví sedět, což je pozitivní. Hodně se jí ptám, jestli nechce na nočník nebo jestli zrovna nekoná něco do plínky.. Když to jde a nečekám nějaký masakr, dávám jí pořád látkové plínky.

Nové hlášky: "Tytyty mámo, zlobíš." (míněno, že se zlobím na ni a zvedá u toho ukazováček :-) "Sundáme bundu, sundáme boty, sundáme: čepici, nákrčník, šálu, svetr.." (chce všechny navigovat, ať už přijdeme někam nebo někdo přijde k nám) "Zapneme šlofíček" (knoflíček) "Napálíme fíčku" (zapálíme svíčku)

Cvičení PILATES- nejen pro těhotné

Cvičit se má samozřejmě kdykoli- v jakémkoli věku a stavu. Každé cvičení prodlužuje život, vypouští endorfiny a pročistí hlavu, protože na nic jiného nemyslíte a cítíte se po něm lépe.
Od 10let jsem tancovala a musím říct, že tento druh pohybu budu vždy preferovat. Vlastně jsem si ani sama neuvědomovala, jakou mám kondici a rozsahy, i když posilování, které bylo součástí tréninku mi dávalo zabrat :-) Ale když tancujete, vlastně ani nevíte, že posilujete a protahujete si celé tělo.. Ani mé rozsahy nebyly vždy ideální, ale byly doby kdy jsem udělala "provaz" i "rozštěp" (nevím, jak to napsat :-D ), vykopla nohu k hlavě,.. Měla jsem i baletní průpravu, učili nás členové baletního souboru jihočeského divadla. Ale tyhle časy jsou teď tytam. Nemám ani fyzičku, ani se nedotknu rukama země při natažených nohách. (a to ne proto, že mám bříško)

Když jsem čekala Norinku a přestala tancovat, zkusila jsem cvičební metodu PILATES. Když jsem byla ještě v kondici, říkala jsem si: " Co to je? Vždyť je to jednoduché, to zvládám levou zadní" Jenže s omezeným pohybem a přibývající váhou se zdála být zdánlivě jednoduchá cvičení čím dál těžší. Kamarádka fyzioterapeutka mi řekla, že je pilates jednou z nejlepších cvičebních metod pro lidi, které bolí záda, ale i pro nastávající maminky, protože se zaměřuje na posílení pánevního dna, které dostane u porodu zabrat.

Mám i tu výhodu, že Ondrovo maminka je cvičitelkou pilates a žákyní zakladatelky pilates v Čechách Renaty Sabongui (která cvičí především na pražské taneční konzervatoři).

Teď, když čekám druhé miminko, mám na cvičení vlastně zase o něco méně času a je pro mne ještě náročnější, ale po každém cvičení se cítím výborně. Díky zkušenostem vím, co si můžu dovolit a když se cvičí něco, co nezvládnu, dělám si svoje cviky.

Vyzkoušela jsem teď i cvičení na míči v A-centru, které se zaměřuje na cvičení pro těhotné a maminky S DĚTMI, tzn., že si můžete přijít zacvičit i když máte miminko a nikoho to neruší, protože je to základní myšlenka tohoto centra- dítě jako součást vašeho života. Navíc nabízí A-centrum různé specializované přednášky pro těhotné i zodpovědné rodiče. Cvičení na míči trvalo celkem 2 hodiny, ale v první polovině lekce byl prostor na otázky ohledně porodu, dětí, výchovy..čehokoli. Nakonec jsme si zacvičily a zazpívaly i s dětmi.  Velmi doporučuji.

Navíc doporučuji nejen pro těhotné video-cvičení na www.fithall.cz.  Registrace je zdarma. Cvičení pro těhotné je roztříděno podle trimestru.

Šťastný a veselý nový rok!

Letošní svátky jsme oslavili opět v rodinném kruhu. Na Štědrý den jsme rozbalovali dárečky s mojí maminkou, sestrou a jejími dětmi a večer zase u Ondrovo rodičů i se švagrem Martinem, švagrovou Hankou a synovcem Járou. Jako každý rok byl Ježíšek možná až moc štědrý :-) Dle mého názoru nejsou dárky až zas tak podstatné jako to, být v pohodě a s těmi, koho máte rádi. Proto jsme také víkend před Vánoci jeli za tátou do Vodňan a setkali se se starými přáteli v Budějovicích..

Mimo jiné dostala Norinka dětskou koloběžku Mini micro ( i se sedátkem pro nejmenší), dřevěné sáňky, dřevěné kostičky, celou ZOO od Dupla, vkládací obrázky, knížky (hned první dárek byla rozbalená knížka a ta ji zabavila skoro na celý zbytek večera :-) , nádhernou ručně pletenou vlněnou šálu, kalendář s jejími oblíbenými dravci ( ojel, sova, káně.. :-) ) svoje vlastní miminko s doplňky :-)  Myslím, že je Nori pořád ještě moc malá na to, aby pochopila o čem všem tohle bylo. Nerozumí ani pojmu "jestli dostala dáreček", ona si je zvyklá většinou jen "půjčovat" :-) Ale moc ji bavilo zapalování svíček, rozbalování čokoládových ozdobiček (které jí naštěstí nechutnaly, stejně jako cukroví).. Kapr jí chutnal, jako všechny ryby, ale salát nechtěla ani zkusit

Po svátcích jsme vyrazili za kamarády do Nové Paky pozdravit první (i když vlastně už druhý) sníh. První setkání se sáňkami a sněhem vzala dost nedůvěřivě, myslím, že se jí nelíbilo, že je jí zima :-D

Dál jsme pokračovali do Jizerských hor, do Bedřichova, kde bylo krásně a bohatá sněhová nadílka. Ondra omylem vyklopil Norinku ze saní, když ji táhl nahoru k chatě, chudinka padla obličejem přímo do prašanu a nedůvěra v sáňky zesílila. Na chatě bylo fajn, i když tam s námi nebyly žádné další děti a oba pejskové se k dětem moc neměli. Nori si s tím ale nelámala hlavu a čistý horský vzduch ji uspal už v sedm. 

Druhý den byl budíček v sedm, celá chata spala, my si hráli a pak jsme po dopoledním rodinném spánku vyrazili na oběd do Lesní chaty. Nejdřív nás čekal výšlap nahoru od chaty k silnici, kdy jsem si zase nadávala, že jsem doma zapomněla kšandy, protože si zimní kalhoty přes bříško už nezapnu, ale pak už jsme se s Noni vezly s kopečka dolu do Bedřichova na saních. To se jí moc líbilo. 

Všude v restauracích bylo touhle dobou plno, v Prezidentské se den předtím stály fronty na stůl, tady to nebylo o moc lepší. Naštěstí jsme chytli stůl hned u dětského koutku. Na tohle místo jsme zamířili schválně kvůli místnímu oslíkovi, který byl teď v zimě náramně hladový. Chodil tedy ke každému příchozímu a zkoušel, zda není k jídlu alespoň jeho bunda.     

 

Dál jsme se vydali malým okruhem po běžkařské trati, na které byla dálnice sportovců všeho věku, zpátky na chatu. Nori se vezla v saních, osvědčil se zimní fusak, do kterého jsme si celou schovali, ale spát se jí nechtělo. I když jsme ji položili, stále koukala. Pak chtěla posadit a v jednom výmolu ji O.zase nečekaně vyklopil..to už chtěla do nosítka. Do chaty jsme dorazili už skoro za tmy, byla to krásná procházka. 

Druhý večer už se nás na chatě sešlo skoro dvacet a dál pokračovaly každovečerní oslavy, které už byly náročnější, protože se Nori začala budit hlukem. Musím přiznat, že jsem nečekala, že by to bylo s partou mladých bezdětných lidí jinak, ale jsem ráda, že jsme i tuhle výzvu zvládli. Myslím, že i pro ostatní byla Norinka příjemné zpestření. Příští rok už bude v téhle partě o pár dětí více :-)

 Na Silvestra jsme jeli do Dobřichovic. O. maminka slaví narozeniny. Užili jsme si poslední den sněhu, konečně postavili sněhuláka (v Jizerkách byl jen prašan) a nakrmili kachny. Půlnoc Nori zaspala.
 

Rok 2015 bude pro nás plný velkých změn. Nejenže čekáme druhé miminko, ale za dva měsíce se budeme stěhovat do nového domečku. Těšíme se!! 

Přejeme všem krásný nový rok, plný pohody a příjemných změn..k lepšímu.